Nová výstava Malíře Aleše Růžičky bude zahájena vernisáží 8.9. od 18:30 hodin. Úvodní slovo kurátorka výstavy Lucie Šiklová.

ROSA UMBROSA

Aleš Růžička patří do generace umělců, kteří nastupovali na výtvarnou scénu během 90. let. Tato generace, která bývá ze setrvačnosti stále ještě často označována jako generace mladých, dozrála do středních let a prvního skutečného bilancování. Je typická především svými intermediálními přístupy, a má již své ikony. Aleš Růžička je pravověrný vyznavač malby a od tohoto média zásadně neodbočuje. Nejen v rámci své generace patří v současné době mezi její nekompromisní a nepřehlédnutelné představitele. Do odborného povědomí se uvedl na IV. Zlínském salonu mladých, kde zapůsobil mezi konceptem a novými médii jako zjevení a za své Parky získal I. Cenu Václava Chada.

Jako prostředníky svých malířských projekcí zvolil květiny. Rostliny v květináči, ve váze, svázané v kytici, živé, uvadající, suché vyjadřují pocit sounáležitosti s květinou nejen pro jméno Růžička. Růžičkovy rostliny na velkorysých plátnech i malých obrázcích vyrůstají z nálad, pocitů a setkání, jak je přináší život. Vášeň, láska, strach, očekávání, radost. S květinou je spojena pomíjivost i nové vzcházení. Okamžik proměněný v trvání je záležitostí žánru zátiší, malířsky řešícího vztah člověka k smyslovému světu.

Po Rose dolorose, růži bolestné Rosa umbrosa , růže temná. Vracíme se k názvům, vycházejícím z latinského Nomen omen. Nové obrazy Aleše Růžičky názvu dostávají, Alešova paleta skutečně potemněla. Pro doplnění kontextu budou vedle současných prací vystaveny i předcházející temné obrazy, a Rosa umbrosa tak nechá nahlédnout ve zkratce na vývoj a ubírání se malíře Růžičky.

Kurátorka Lucie Šiklová